čtvrtek 31. prosince 2009

Užitečné příkazy pro Bash terminál

Emulátor terminálu je jedna z mnou nejpoužívanějších aplikací v Ubuntu. Dá se s jeho pomocí často vyřešit problém podstatně rychleji, než pomocí grafické aplikace. Tuhle jsem třeba potřeboval udělat iso obraz CD a zjistil, že vlastně nemám žádný grafický nástroj, který by to uměl. A přitom bylo řešení hned pod nosem: ...

úterý 17. listopadu 2009

Zobrazení a schování Cairo-Docku třeba tlačítkem myši

Cairo-Dock sice nabízí klávesovou zkratku pro ruční aktivaci a deaktivaci docku, ale při jejím využití, se dock zobrazuje tam, kde se aktuálně nachází kurzor myši, což není přesně to, co si představuji. Při nastavení automatického schovávání, se dock zase často aktivuje omylem v nejnevhodnější okamžik a naopak se schovává, když o to nestojím. Dock by se měl zobrazit tam, kde jsem mu předem nastavil, tedy na spodní hraně monitoru, s možností ho zobrazit, či naopak skrýt, podle potřeby. Naštěstí Cairo-Dock nabízí metodu  ShowDock pro systém D-Bus, jíž se dá zobrazování docku ovládat. Stačí tedy napsat skript, který mu bude posílat příkazy pomocí programu dbus-send. Abych nezapoměl - v nastavení Cairo-Docku je třeba mít zaškrtnut plugin Dbus.

CairoDock-show-hide.sh
#!/bin/bash

if [ ! `pidof cairo-dock` ]; then cairo-dock -ac; fi
if [ ! -f /dev/shm/cairo.status ]; then echo visible>/dev/shm/cairo.status;fi
 

N=`cat /dev/shm/cairo.status`
case $N in
     visible) dbus-send --dest=org.cairodock.CairoDock /org/cairodock/CairoDock org.cairodock.CairoDock.ShowDock boolean:false; echo hidden > /dev/shm/cairo.status;;
     hidden) dbus-send --dest=org.cairodock.CairoDock /org/cairodock/CairoDock org.cairodock.CairoDock.ShowDock boolean:true; echo visible > /dev/shm/cairo.status;;

esac

Skript nejdříve kontroluje, zda již dock běží a pokud ne, spustí ho. Není tedy třeba dock dávat do seznamu aplikací spouštěných po startu systému. Spouštím ho s cairo enginem (přepínač -c), protože OpenGL mi dělá problémy (přepínač -o). Dále skript kontroluje, zda již existuje soubor s informací o stavu docku (Cairo-Dock sám tuto informaci neposkytuje, přinejmenším mně známým způsobem) a pokud ne, vytvoří ho. Další část kódu čte stavový soubor a posílá doku pokyn, aby se přepnul do stavu opačného, přičemž tento stav opět uloží do stavového souboru, ktrerý, mimochodem ukládám do paměti RAM.
Stačí si spouštění tohoto skriptu nastavit na klávesovou zkratku ve vašem desktopovém prostředí, nebo, jako já, na jedno z tlačítek myši třeba pomocí programu xbindkeys. Konfigurační soubor .xbindkeysrc v domovském adresáři pak bude obsahovat podobnou definici:

"/cesta/ke/skriptu/CairoDock-show-hide.sh"
m:0x0 +b:10

V tomto případě jsem si ovládání docku nastavil na tlačítko č. 10, které se na mé Logitech MX1100 nachází pod palcem.
Ještě jedna důležitá informace - Cairo dock má stále aktivní oblast na hraně oblasti, kde se dock zobrazuje, která slouží pro zobrazení docku po najetí myši. V nastavní je potřeba tuto oblast zmenšit na výšku jednoho bodu a pozici docku nastavit tak, aby jeho spodní okraj (pokud dock máte dole) byl mimo aktivní plochu monitoru, tedy aby kurzor myši neměl šanci na tuto oblast dosáhnout a dock omylem aktivovat. Pozici docku je možno měnit i bez okna nastavení, stejně jako pozici běžného okna, tedy stisknout ALT, podržet na docku levé tlačítko myši a přesunout jak je potřeba.

Všechny metody, které Cairo-Dock pro systém D-Bus nabízí, zjistíte takto:
$ dbus-send --print-reply --dest=org.cairodock.CairoDock /org/cairodock/CairoDock org.freedesktop.DBus.Introspectable.Introspect

neděle 15. listopadu 2009

Vlastní skript spouštěný při suspend / resume

Nejen Ubuntu 9.04, ale většina aktuálních linuxových distribucí, využívá pro obsluhu uspávání a probouzení počítače balík pm-utils. Možnosti tohoto nástroje vypíše příkaz man pm-actions zadaný do terminálu. Osobně jsem měl problém s tím, že se velmi často nedařilo uspat počítač kvůli programu gnome-do, který se uspání bránil. ...

neděle 1. listopadu 2009

Cairo-Dock 2.x způsobuje průhlednost oken některých QT aplikací

Cairo-Dock je jedna z napodobenin DOCKu, který používá Apple ve svém OS X a nutno přiznat, že dnes již poměrně stabilní a použitelná. Dlouhou dobu jsem raději používal konkurenční Avant Window Navigator, ale asi před rokem jsem přešel na Cairo-Dock, který se začal více blížit mé představě. Nejsem ale nijak zvlášť náročný uživatel tohoto nástroje a zdaleka nevyužívám všech možností, za což může především Compiz Fusion a Gnome-Do. Gnome-Do umí i vlastní dock, ten mi ovšem moc nesedl.
Před časem ale přišla verze 2.0, která krom cairo backendu začala nabízet i OpenGL, které Docku propůjčí ještě efektnější animace a po spuštění čerstvě nainstalovaného Docku se člověk nestačí divit, když ikony začnou po najetí kurzoru myši hořet a mezi tím se tučňák klouže po břichu, nebo pobíhá s vánoční čapkou. Cairo-Dock na OpenGL ovšem způsobuje jednu anomálii, kdy některým QT aplikacím zprůhlední okna. Konkrétně je postižen třeba SMplayer, či VirtualBox. Obsah oken pak úplně chybí, nebo je vidět jen na tmavém pozadí, podle zvoleného videovýstupu. ...

neděle 11. října 2009

Ovládání aplikací přes D-BUS v Ubuntu - Aktualizováno 28.11.10

Poslední aktualizace 28.11.2010 - upřesnění


D-Bus je systém pro komunikaci mezi procesy v desktopovém prostředí a více se o něm dozvíte třeba na wiki, ale především zde. V Gnome i v KDE4 je dnes tento systém standard, využívá se pro systémovou komunikaci, ale své rozhraní pro D-Bus nabízí plno dalších alpikací, které je možno touto cestou ovládat, nebo z nich naopak získávat informace. Bash rozhodně není nejvhodnější pro práci s D-Bus, ale nějaké možnosti tu jsou. Jedná se především o programy dbus-send, který umí posílat požadavky a dbus-monitor, kterým lze sledovat signály, jež aplikace na D-Bus posílají. Dále je zajímavý program qdbus, který navíc umí jednoduše vypsat všechny dostupné služby na příslušné sběrnici a ovládat aplikace jednodušeji, než dbus-send. Pro qdbus je potřeba nainstalovat balík qt4-dev-tools, který obsahuje i grafickou nadstavbu qdbusviewer, tahle varianta ale do GNOME zatáhne poměrně dost MB z KDE ...

neděle 4. října 2009

Conky podruhé - Rhythmbox

Dnes popíšu jak v Conky zobrazit Rhythmboxem právě přehrávanou skladbu i s možností zobrazení obrázku alba. Pro zobrazení názvu skladby, alba, délky, pozice právě přehrávané skladby je možno použít program rhythmbox-client, který je součástí Rhythmboxu. ...

neděle 13. září 2009

Hledal jsem ramdisk, našel /dev/shm/


Při psaní skriptů jsem narazil na potřebu uložit někde soubory, které si pak jiný program vyzvedne. Někdy je to potřeba dělat poměrně často a paměť RAM je pro tuto činnost daleko vhodnější, než pevný disk.  Na netboocích, používajících  laciné SSD disky, má každý neprovedený zápis na disk ještě větší hodnotu. Proto jsem hledal jak zprovoznit v Ubuntu ramdisk, kam bych dočasné soubory odkládal. Při té příležitosti jsem zjistil, že linuxové systémy provozují již v základu složku /dev/shm/, s virtuálním souborovým systémem tmpfs, pro sdílení dat mezi aplikacemi, jejíž obsah se ukládá právě do paměti RAM. Standardně je její maximální velikost rovna polovině RAM, ale aktuální velikost se dynamicky mění podle obsahu. Pokud se RAM přeplní, přeteče obsah do SWAPu, pokud nějaký je, čímž se ta výhoda, o kterou nám jde může ztratit - to se u ramdisku nestane. Složka je pro uživatele běžně přístupná pro čtení i zápis a tak je to nejjednodušší způsob, jak zrychlit práci s dočasnými soubory. Samozřejmě do té doby, než se začne swapovat. O něco více můžete nalézt třeba zde, v češtině jsem toho zatím moc nenašel.

Zajímavý článek, který s tématem souvisí je na Linuxexpresu.

pátek 21. srpna 2009

Monitorování systému pomocí Conky

Co je to Conky a co umí si můžete přečíst třeba zde, nebo zde. Osobně oceňuji naprostou konfigurovatelnost, nízké systémové nároky a možnost jedním pohledem zkontrolovat stav a vytíženost celého systému. Conky je slušně vybaven pro spolupráci s externími skripty, takže jeho možnosti víceméně závisí na vašich schopnostech a fantazii. Na webu je toho spousta, pěkná sbírka nápadů je na ubuntu fóru. Některé z nich jsem upravil a použil, pár jsem si jich napsal sám, třeba se někomu budou hodit:

Detekce disku v CD/DVD mechanice
Dynamické zobrazování informací o výměnných discích
Automatický restart Conky po pádu


Klikněte na obrázek pro zobrazení použitých objektů.




neděle 10. května 2009

Spuštění programu, který nerad Compiz

Občas si zahraji UT2004 a protože Compiz může dělat problémy, je dobré ho před spuštěním hry vypnout. Napsal jsem skript nocompiz, který, pokud dostane jako parametr cestu k programu, zajistí jeho spuštění bez Compizu a po ukončení programu Compiz opět spustí, pokud byl předtím aktivní. Pokud nocompiz nedostane žádný parametr, nabídne vytvoření spouštěče na vaši Plochu (Desktop), který využije ke spouštění vybraného programu sebe sama. Objeví se dialog pro výběr souboru a po jeho výběru se zobrazí okno pro zadání jména spuštěče. Pokud ukončíte okno výběru souboru bez výběru, program se ukončí, pokud nezadáte jméno, dostane spouštěč jméno nonameSkript můžete umístit, kam chcete, ale po vytvoření spouštěče, ho již nesmíte přemisťovat. Nezapoměňte souboru nastavit spustitelný příznak. Ikonu si můžete nastavit normálně, pravým myšítkem na spouštěč ve vlastnostech. ...

Skript pro vypínání a zapínání Compizu

Hotových řešení pro ovládání Compizu je mnoho a jsou i daleko komplexnější, mně ovšem stačí jen stav přepnout do opačného, bez nějakých dotazů a potvrzování. Napsal jsem tedy následující skript, krerý krom přepínání i kontroluje, zda se přepnutí povedlo.