Užitečná rozšíření pro Gnome Shell v Ubuntu 20.04

Nedávno jsem mé domácí Ubuntu 16.04 vyměnil za 20.04 a opět jsem musel řešit nějaká ta rozšíření, protože ačkoli Gnome Shell trochu pokročil a drobnými vylepšeními přispěl i Canonical po zavržení Unity a návratu ke Gnome, stále je v GS co vylepšovat a individuálně přizpůsobovat. Některá mnou dříve používaná rozšíření zmizela, nebo spíš nebyla aktualizována, ale naopak se objevilo i mnoho nových. A některá jsou sice funkční, jen autor neaktualizoval podporované verze GS v metadatech, takže se uživatelům skrývají, jako nekompatibilní. Opět jsem si něco dopsal a upravil sám.

RawTherapee - pár tipů ohledně použití demozaikovacích algorimů

RawTherapee je vynikající open source nástroj pro převod surových dat z fotoaparátu do obecného obrazového formátu, prostě pro zpracování "rawů". Oproti všem ostatním podobným aplikacím je pro mě od začátku velmi intuitivní a současně mi většinou dává i nejlepší výsledky s minimální námahou. Dnes bych se chtěl věnovat především problematice demozaikovacích algoritmů, protože RT jich pro snímače s Bayerovou maskou nabízí celou řadu a žádný není zcela univerzální. Je zásadní rozdíl mezi zpracováním krajinářské fotografie na ISO 100 a momentkou pořízenou na ISO 6400+ v tmavé místnosti. ...

Smem - paměť procesů v detailu

Minule jsem psal o tom, jak to cca chodí s pamětí v linuxovém systému, dnes tedy aplikace. Původce proporcionálního PSS patche do smaps kernelu napsal také aplikaci smem, která tato (tehdy nová) data umí zpracovat. Na oficiální verzi 1.5 v repozitářích Ubuntu nikdo nesáhl už hodně dlouho, takže novinky kernelu tam zdaleka nejsou zakomponovány, ale tohle bude především o tom, jak jsem smem upgradoval já. Samozřejmě jsem, jako vždy, přidal i naprosto zbytečné detaily, které využije málokdo, ale přišlo mi škoda to neumět. Budu rád, když otestujete a zkritizujete, případně mi doplníte nějakou tu informaci.

 

Počítání paměti procesů v Ubuntu

Občas se chci podívat, kolik místa dohromady zabírá aplikace, která neběží pouze v jednom procesu. Zejména webové prohlížeče dnes v RAM zabírají kvanta místa, ale protože již většina běží v mnoha procesech, není pomocí základních nástrojů na první pohled vidět, kolik paměti žerou jako celek. Když si to budete chtít spočítat, narazíte na to, že si musíte ujasnit, jaká data k tomu použijete a kde je vezmete, příkaz ps to nebude. Chtěl jsem top žebříček obsazení paměti podle příkazů, tedy posčítat dohromady procesy spuštěné stejným spustitelným souborem. Začal jsem původně psát jednoduchý skript v Bashi, pak začal zkoumat aplikaci smem, která oproti běžným nástrojům typu ps nabízí přesnější čísla a mnohem víc, nakonec jsem začal dopisovat samotný smem a přidal nejen požadovanou funkci tam. Při tom jsem si samozřejmě pár věcí ujasnil a zanechal stopu na GitHubu. V tomto zápisku to bude trocha teorie a příkazový řádek, v dalším samostatně smem, a jeho použítí, i třeba v conky. ...

Jak si přizpůsobit prompt a barvy v terminálu

Dnes něco, co jistě každý zná přinejmenším zběžně, ale jsou jisté detaily, které si můžeme upřesnit. Když spustíte terminál, zobrazí se vám výzva k zadání příkazu, tedy prompt. Prompt Bashe, který interpretuje zadané příkazy v terminálu Ubuntu, se v základu skládá ze jména uživatele, hostname, cesty k aktuálnímu pracovnímu adresáři a končí $, nebo # pro rozlišení terminálu běžného uživatele a roota. To ale není pevně dáno, jako prompt můžete zobrazovat i další užitečné informace, barvit je, spouštět příkazy, jejichž výstup se zobrazí, nebo ovlivní prompt, nebo provede nějakou jinou akci. Co si tam třeba dát hodiny, místo barvení promptu obarvit zadávané příkazy, či část promptu barvit podle návratové hodnoty předchozího spuštěného příkazu?