Problém Gigabyte EP45-UD3P s HW virtualizací

Jen taková poznámka, kdyby to někdo hledal, i když to již není aktuální hardware. Po upgrade počítače, se mi začalo stávat, že spuštění virtualizovaného systému ve VBoxu zapříčinilo totální zatuhnutí systému, nešlo se ani dostat do konzole přes SysRq zkratky. Po restartu systému fungoval VBox jak měl, ale když jsem před jeho startem počítač uspal (a samozřejmě opět probudil), bylo jisté, že to skončí špatně. Chvíli jsem to házel na hloupého Radeona a Qt, ale nakonec jsem zjistil, že problém je v hw virtualizaci, či spíš v její podpoře mou základní deskou Gigabyte EP45-UD3P první revize. Vypnul jsem virtualizaci v Biosu a je pokoj, ostatně pro mé drobné virtualizování nemá žádný reálný přínos.

Shutdown GTimer 0.2.x - evoluce uspávače pecí UPDATE 19.4.11

Zas mě to po delší době chytlo a začal jsem se opět vrtat v Pythonu a GTK+, abych z mého uspávacího timeru konečně udělal užitečnou aplikaci. Novinkou je, krom přidání Restartu a LogOutu, konečně spouštění příkazů shellu, které umožní po nastavené době provést defakto jakoukoli akci, buď samostatně, nebo v kombinaci s těmi  základními. Také nově aplikace zobrazuje více časových informací a dá se využít nejen k provedení akce za určitou dobu, ale i v určitou dobu. Zůstává poměrně neobvyklá filosofie ovládání, která umožňuje i po spuštění odpočtu nastavovat všechny jeho parametry úplně stejně, jako by neběžel, takže posunutí času o deset minut může být otázkou jednoho pootočení kolečka myši.  Rozeberu to v následujících řádcích trochu detailněji a snad i srozumitelně..

Vlastní akce po připojení zařízení - udev

udev umožňuje dynamickou správu připojených zařízení. Běží v systému jako démon a čeká na události, které generuje sám mocný kernel při připojení a odpojení zařízení. Připojíte externí USB disk a udev pro něj vytvoří přípojný bod(y) v systémovém adresáři /dev a tím zpřístupní systému. Po odpojení opět přístupový bod(y) zlikviduje. To, že se v Ubuntu po připojení USB disku připojí souborové systémy do aresáře /media a otevře okno Nautila, je už práce Gnome, jiná uživatelská prostředí si to samozřejmě řeší individuálně, ale udev je základ.

PC skříň Nexus Prominent 9 - minirecenze

Koncem minulého roku jsem zakoupil novou skříňku pro mou PeC. Padla mi do oka a tak jsem ji bez dlouhého rozmýšlení objednal, neb má dosavadní skříňka, ač pěkná, měla nějaké ty nedostatky a měl jsem ji kam udat. Prominenta 9 mám rád, má pár dobrých vlastností, ale kritiky mám také poměrně dost. Nebude to klasická recenze, ale jen takové shrnutí mých zkušeností. A také to výjimečně vůbec nesouvisí s Linuxem...

(Ne)pořádek v Gnome Panelu při změnách rozlišení

Gnome Panel je fajn záležitost, dá se na něj nacpat kde co, ale při změně rozlišení obrazovky se jeho obsah strašně rád přemisťuje z místa na místo. Pokud měníte rozlišení častěji, ať už proto, že používáte více monitorů, nebo spouštíte nějaký fullscreen program v jiném, než nativním rozlišení, máte možnost buď neustále uklízet, nebo se na to vykašlat a koukat na ten bordel. Ručně to stále přemisťovat nehodlám, druhá možnost mě přestala bavit, a tak jsem napsal skript, který to udělá za mě..
Poslední update 28.3.11 - doplnění skriptů

Proč zlobí změna kurzoru myši (nejen) v Ubuntu 10.04?

Několik verzí se s Ubuntu táhla chyba sovisející se změnou vzhledu myši a Compizem. Ve verzi 10.10 Maverick je Compiz opraven, v 10.04 LTS ještě zcela nepochopitelně ne. Compiz ale není jediným faktorem v této problematice, která se tak týká i Mavericka. Zkuste si změnit téma kurzoru v Gnome a pak najet na myší například nad SMPlayer, nebo Operu. Tento článek se snaží ukázat, kde je problém a co se s tím dá dělat.

Ripování a encoding CD, editace tagů

Konečně jsem se dostal k tomu, abych si převedl svá CD s muzikou do počítače. V situaci, kdy počítač stějně neustále běží, není hlučný, mám k němu dálkové ovládání a zvuk jde ven optikou, není už pro mě klasický CD přehrávač žádným přínosem, neb kvalita reprodukce je srovnatelná (nejsem sice úplně hluchý, ale netopýr také ne) a pohodlí nesrovnatelné.
Kdysi jsem na Windows používal Exact Audio Copy, které by na linuxu mělo běžet pod wine, ale to mi vyhlásilo chybu a tak jsem ho nechal, stejně mě víc zajímají jeho linuxoví konkurenti. Ripovat audio CD s převodem do požadovaného formátu, umí v podstatě každý slušnější hudební přehrávač, jako je Rhythmbox, Amarok a podobně, ale zkusil jsem i dva jednoúčelové prográmky...

Skriptem na myš

O té doby, co mám ATI grafiku, řeším samé kraviny :) Ovladače Catalyst jsou na linuxových systémech problematické odjakživa a pokud chcete provozovat dva monitory, problémy se ještě znásobí. Mám tedy dva monitory, mezi nimiž přepínám podle potřeby, konfiguraci jsem vychytal jak to šlo, ale jelikož počítač nevypínám, pouze uspávám, nakonec mě Catalysty dostanou a alespoň mi začnou při přepnutí monitorů ukazovat červený čtverec s číslem identifikujícím monitor. To by nebylo tak strašné, pokud by ten čtverec po chvilce zmizel, tak jak má, jak to původně i tvůrci Catalystů zamýšleli. Jenže on nezmizí, on je tam na furt! Tedy dokud nespustím ACCC, nekliknu na položku Display Manager a pak na jakoukoli jinou. To je vo mrtvici. Ani aticonfig nezná heslo, kterým by se dal odporný červený číselný čtverec z příkazové řádky vypnout. Nebo jsem se blbě díval.. ale tomu nevěřím. No nic, přeci kvůli tomu nebudu dokola klikat jak opoce...

Dva monitory a X RandR

Poslední aktualizace 9.2.11
Již jsem tu psal o přepínání monitorů na grafice Nvidia, jejíž proprietární ovladače zatím nepodporují nástroj pro správu monitorů, který (nejen) Ubuntu obsahuje v základní instalaci. Jedná se o program X RandR (Xorg RandR), který je rozhraním RandR pro příkazový řádek. Jeho pomocí můžete měnit konfiguraci připojených monitorů, měnit rozlišení, rotaci a další věci, které můžete dělat z grafických center ovladačů grafiky, za běhu, bez restartu X serveru. Otevřené ovladače, i uzavřené ovladače AMD/ATI, RandR podporují a tak není potřeba shánět nic dalšího, jako v případě Nvidie, která implementaci stále odkládá.

Akcelerace HD videa s ATI - XvBA / VA API

Nedávno jsem udělal drobný upgrade PeCe, když jsem z druhé ruky zakoupil celkem výhodně balík komponet, kerý měl jen jedinou vadu - byla v tom grafická karta ATI Radeon HD4870. Chvíli jsem se rozmýšlel, ale pak si řekl, že alespoň bude sranda a podívám se, jestli je ATI pod Linuxem opravdu takový průšvih, nebo už se dá i používat. První dojmy po instalaci byly zoufalé, ale nakonec jsem se i ohledně přehrávání videa dostal ke stavu uspokojivému, a to i díky poslednímu Catalystu 11.1. Řeč bude o výměně kernelu, ovladače grafiky a především o zprovoznění akcelerace videa.

Spouštěč aplikace s resuscitací po pádu

V minulém příspěvku jsem zmínil skript, který používám pro spouštění aplikací, u kterých chci mít jistotu, že poběží, když je budu potřebovat. V mém případě jde opět především o Gnome-Do, které má tendeci občas havarovat a neni moc příjemné, když stisknete klávesovou zkratku a nic se nestane. Skript jsem upravil, aby byl co nejjednodušeji a nejuniverzálněji použitelný, třeba se bude někomu hodit. Přinejmenším je to zajímavé cvičení. ...

Skript spouštěný při odhlášení uživatele Gnome

Při odhlášení uživatele v Ubuntu nedojde k ukončení všech uživatelem spuštěných úloh, což osobně zatím moc nechápu. Výsledek je takový, že se odhlásíte, znovu přihlásíte, a některé aplikace se při startu spustí znovu, což může způsobit komplikace v podobě více paralelních instancí. Nejde o programy s grafickým rozhraním, ale o různé démony, ale i běžné skripty. Já narazil například na démony irexec a irxevent, které používám pro dálkové ovládání - vyřešil jsem to skriptem, který se postará o to, aby v systému běžela pouze jedna instance každého. Šlo by démony spustit už initem, ale co když je pak budu chtít deaktivivat, nebo znovu nastartovat po pádu.. Později jsem potřeboval jednu užitečnou, ale trochu nestabilní, aplikaci spustit znovu, jakmile padne, aby mě to neomezovalo v jejím používání. Napsal jsem skript, který aplikaci spouští, při pádu ji resuscituje a umí sám sebe, včetně svého svěřence, ukončit. Abych měl nějakou statistiku, loguji všechny pády. A zde jsem si všiml, že při odhlášení skript stále běží a snaží se dokolečka aplikaci oživovat, což se mu samozřejmě nedaří. Obejít se dá všechno, systémové řešení by bylo lepší, ale nakonec to, o čem chci dnes psát, není jen o řešení zmíněného problému. ...

Dočasné vypnutí klávesnice

Pokud máte malé děti, nebo třeba kočky, může se vám občas hodit zamknout klávesnici, aby zmiňovaná zvířátka nenadělala moc neplechy, když se náhodou rozhodnou klávesnici použít, ať už jako hračku, nebo například lehátko. V tomto ohledu, zdá se, není příliš výběr ale znám dvě možnosti.
První je skript v jazyce perl, který je možné stáhnout zde:

http://linux.softpedia.com/get/Utilities/Lock-keyboard-for-Baby-23745.shtml

Skript se používá velice jednoduše, pro nápovědu má parametr -help

$ perl /cesta/k/lock-keyboard-for-baby-20080706.pl -help

Zde se například dozvíte, že aktivní skript se ukončuje standardně sekvencí QuitNow následovanou klávesou Enter, nebo si můžete pomocí přepínače -p definovat sekvenci vlastní, například:

$ perl /cesta/k/lock-keyboard-for-baby-20080706.pl -p q

Pokud budete chtít skript spouštět i ukončovat kliknutím myší na ikonu, můžete si dát do spouštěče následující kód:

bash -c "if ! kill `ps ax|grep "perl.*lock.*baby"|grep -v grep|awk '{print $1}'`; then perl /cesta/k/lock-keyboard-for-baby-20080706.pl; fi"

Ve všech případech si samozřejmě změníte cestu podle toho, kam si skript uložíte.

Druhou možností je program, který je v repozitárích Ubuntu a jmenuje se xtrlock.

$ sudo apt-get install xtrlock

Po jeho spuštění stejnojmenným příkazem, dojde k zablokování klávesnice a myši, přičemž kurzor myši se změní v zámek a k odemknutí dojde zadáním uživatelova hesla. Oproti předchozímu řešení tedy zablokujete i myš, což může být výhoda i nevýhoda. Také by měl xtrlock fungovat nezávisle na grafickém prostředí.

Jak pomocí Compizu šetřit oči

Zvláště večer, při nízké hladině okolního světla, se hodí nějaká ta úprava obrazu, aby oči netrpěly. V zásadě je příjemnější bílý text na černém pozadí a nižší kontrast. Compiz v základu nabízí hned několik nástrojů na úpravu obrazu a těmi nejužitečnějšími jsou Negativ a Opacity, Brightness and Saturation. Pro detailní nastavení Compizu je nejprve třeba nainstalovat CompizConfig Settings Manager (Manažer nastavení Compizu), pokud nemáte:

$ sudo apt-get install compizconfig-settings-manager

který pak najdete v menu Systém -> Nastavení.

Mám za to, že plugin Negativ je již v základu aktivní, pokud ne, je třeba v CCSM zaškrtnout. Co dělá, je již z názvu zřejmé - jednoduše invertuje barvy. Používá se přes dvě klávesové zkratky: Super+N pro negaci barev aktivního okna a Super+M, pro negaci celého desktopu. Přinejmenším v Ubuntu Maverick ovšem zkratka Super+M koliduje s appletem, který sdružuje instantní komunikátory v panelu (Empathy apod.) a je třeba ji předefinovat jinam, pokud chcete takto plugin používat.

Ještě užitečnější je plugin Opacity, Brightness and Saturation, tedy především část Brightnes. Já jsem si této funkci přiřadil klávesu Super + kolečko myši a mohu si tak kdykoli prostým otočením kolečka snížit kontrast (vím, že brightnes znamená jas) ktrékoli části desktopu a zpříjemnit tak čučení do monitoru. Rozdíl oproti štelování monitoru je rychlost, pohodlnost a selektivita.

Cron - démonický plánovač úloh

Cron je démon, který umožňuje spouštět programy a skripty v nastavenou dobu. Může vám spustit zálohu dat, nebo třeba měnit tapetu na pracovní ploše podle denní doby. Informací je o něm na internetu spousta, ale shrnu to, co jsem zatím potřeboval sám.