Skript spouštěný při odhlášení uživatele Gnome

Při odhlášení uživatele v Ubuntu nedojde k ukončení všech uživatelem spuštěných úloh, což osobně zatím moc nechápu. Výsledek je takový, že se odhlásíte, znovu přihlásíte, a některé aplikace se při startu spustí znovu, což může způsobit komplikace v podobě více paralelních instancí. Nejde o programy s grafickým rozhraním, ale o různé démony, ale i běžné skripty. Já narazil například na démony irexec a irxevent, které používám pro dálkové ovládání - vyřešil jsem to skriptem, který se postará o to, aby v systému běžela pouze jedna instance každého. Šlo by démony spustit už initem, ale co když je pak budu chtít deaktivivat, nebo znovu nastartovat po pádu.. Později jsem potřeboval jednu užitečnou, ale trochu nestabilní, aplikaci spustit znovu, jakmile padne, aby mě to neomezovalo v jejím používání. Napsal jsem skript, který aplikaci spouští, při pádu ji resuscituje a umí sám sebe, včetně svého svěřence, ukončit. Abych měl nějakou statistiku, loguji všechny pády. A zde jsem si všiml, že při odhlášení skript stále běží a snaží se dokolečka aplikaci oživovat, což se mu samozřejmě nedaří. Obejít se dá všechno, systémové řešení by bylo lepší, ale nakonec to, o čem chci dnes psát, není jen o řešení zmíněného problému. ...

Dočasné vypnutí klávesnice

Pokud máte malé děti, nebo třeba kočky, může se vám občas hodit zamknout klávesnici, aby zmiňovaná zvířátka nenadělala moc neplechy, když se náhodou rozhodnou klávesnici použít, ať už jako hračku, nebo například lehátko. V tomto ohledu, zdá se, není příliš výběr ale znám dvě možnosti.
První je skript v jazyce perl, který je možné stáhnout zde:

http://linux.softpedia.com/get/Utilities/Lock-keyboard-for-Baby-23745.shtml

Skript se používá velice jednoduše, pro nápovědu má parametr -help

$ perl /cesta/k/lock-keyboard-for-baby-20080706.pl -help

Zde se například dozvíte, že aktivní skript se ukončuje standardně sekvencí QuitNow následovanou klávesou Enter, nebo si můžete pomocí přepínače -p definovat sekvenci vlastní, například:

$ perl /cesta/k/lock-keyboard-for-baby-20080706.pl -p q

Pokud budete chtít skript spouštět i ukončovat kliknutím myší na ikonu, můžete si dát do spouštěče následující kód:

bash -c "if ! kill `ps ax|grep "perl.*lock.*baby"|grep -v grep|awk '{print $1}'`; then perl /cesta/k/lock-keyboard-for-baby-20080706.pl; fi"

Ve všech případech si samozřejmě změníte cestu podle toho, kam si skript uložíte.

Druhou možností je program, který je v repozitárích Ubuntu a jmenuje se xtrlock.

$ sudo apt-get install xtrlock

Po jeho spuštění stejnojmenným příkazem, dojde k zablokování klávesnice a myši, přičemž kurzor myši se změní v zámek a k odemknutí dojde zadáním uživatelova hesla. Oproti předchozímu řešení tedy zablokujete i myš, což může být výhoda i nevýhoda. Také by měl xtrlock fungovat nezávisle na grafickém prostředí.

Jak pomocí Compizu šetřit oči

Zvláště večer, při nízké hladině okolního světla, se hodí nějaká ta úprava obrazu, aby oči netrpěly. V zásadě je příjemnější bílý text na černém pozadí a nižší kontrast. Compiz v základu nabízí hned několik nástrojů na úpravu obrazu a těmi nejužitečnějšími jsou Negativ a Opacity, Brightness and Saturation. Pro detailní nastavení Compizu je nejprve třeba nainstalovat CompizConfig Settings Manager (Manažer nastavení Compizu), pokud nemáte:

$ sudo apt-get install compizconfig-settings-manager

který pak najdete v menu Systém -> Nastavení.

Mám za to, že plugin Negativ je již v základu aktivní, pokud ne, je třeba v CCSM zaškrtnout. Co dělá, je již z názvu zřejmé - jednoduše invertuje barvy. Používá se přes dvě klávesové zkratky: Super+N pro negaci barev aktivního okna a Super+M, pro negaci celého desktopu. Přinejmenším v Ubuntu Maverick ovšem zkratka Super+M koliduje s appletem, který sdružuje instantní komunikátory v panelu (Empathy apod.) a je třeba ji předefinovat jinam, pokud chcete takto plugin používat.

Ještě užitečnější je plugin Opacity, Brightness and Saturation, tedy především část Brightnes. Já jsem si této funkci přiřadil klávesu Super + kolečko myši a mohu si tak kdykoli prostým otočením kolečka snížit kontrast (vím, že brightnes znamená jas) ktrékoli části desktopu a zpříjemnit tak čučení do monitoru. Rozdíl oproti štelování monitoru je rychlost, pohodlnost a selektivita.

Cron - démonický plánovač úloh

Cron je démon, který umožňuje spouštět programy a skripty v nastavenou dobu. Může vám spustit zálohu dat, nebo třeba měnit tapetu na pracovní ploše podle denní doby. Informací je o něm na internetu spousta, ale shrnu to, co jsem zatím potřeboval sám.

Problémy s myší v Ubuntu 10.10 Maverick

Mám Ubuntu 10.10 Maverick na dvou úplně jiných počítačích, v jednom čistá instalace, v druhém upgrade z Lucida, na jednom klasická myš, na druhém touchpad, a na obou systémech se projevuje stejná závada - myš (touchpad) jakoby najednou přestala částečně fungovat. Kurzor se hýbe normálně, ale přestane nejčastěji fungovat levé tlačítko, pak i pravé a kolečko naposled. Stávalo se to typicky po probuzení ze Suspend to RAM, ale začalo se to projevovat znenadání i během normálního používání systému. Odpojení a opětovné připojení myši nic neřeší, pokud připojíte jinou myš, chová se stejně. Je to nepříjemné, problémy s myší i klávesnicí se táhnou s Maverickem už od alfaverzí, co jsem zjistil.

Když už se stane, mám v případě desktopového systému s usb myší řešení, které myš spolehlivě opět umravní behem dvou vteřin - stačí odebrat a opět přidat modul usbhid.

$ sudo rmmod usbhid && sudo modprobe usbhid

Odebráním modulu znefunkčníte veškerá vstupní usb zařízení včetně klávesnice, ale i když byste nepoužili druhou část uvedeného příkazu, stačí myš, nebo klávesnici odpojit a opět připojit a modul se načte automaticky. Reload modulu po probuzení se dá zařídit suspend/resume skriptem jak jsem popsal v jednom dřívějším článku.

V případě netbooku je situace trochu jiná, pokud nemám v usb portu žádné zařízení, modul usbhid vůbec v systému není. Až se mi problém znovu objeví i zde, informace doplním.

Opera mě opravdu umí vytočit do nepříčetna

Webový prohlížeč Opera jsem používal přes deset let a nyní mám pocit, že ho opustím. Vlastně se to již nějaký čas děje, stále víc používám konkurenci. Ne, že by Opera byla horší, než kdysi, ale konkurence je stále lepší a Opera stále jednoznačně prohrává na poli renderování stránek a je mi fuk, čí je to vina. Kdysi jsem to přehlížel, protože co se týká komfortu obsluhy a vybavenosti, nebyla pro mě lepší volba a v tomto ohledu není ani dnes. Opera má rozhraní, které jinde nedostanu, ať už je to navigace po odkazech ve stránce pomocí kurzorových kláves, nebo ovládání dálkovým ovladačem, slušný download manager, myší gesta, zobrazování exifu u fotek, "nově" Unite, ...

Detoxikace názvů souborů

Občas dostanu ke zpracování soubory, které v názvech obsahují znaky, které se vůbec neslučují se zpracováním v určitých aplikacích. Potřebuji z názvů odstranit diakritiku a různé závorky, apostrofy a podobnou havěť. Velmi jednoduše se dá použít program detox, který se specializuje na likvidaci potenciálně problematických znaků v názvech souborů. Detox má připravené tabulky pro převod znaků v kódování UTF-8 a ISO 8859-1, umístěné v adresáři /usr/share/detox/ a dále je řízen takzvanými sekvencemi, které si můžete tvořit sami, nebo využít ty, které jsou definovány v souboru /etc/detoxrc. Detox je v repozitáři Universe, instaluje se klasicky:

Jak zjistit, které síťové zařízení je používáno - Bash, Conky

Postupně si ladím Conky pro svůj netbook a tak jsem narazil na problém, jak zobrazovat statistiku jen pro síťové zařízení, které je právě používáno. Conky sice nabízí proměnnou if_up (interface), tedy můžete podmínit zobrazení bloku kódu tím, že je konkrétní zařízení zapnuté, jenže v tomto případě není zajímavé, zda je zapnuté, ale zda je připojeno, nebo ještě lépe, zda je momentélně používáno jako výchozí pro přístup systému k síti. Jelikož se o připojení k síti stará v Ubuntu Network Manager (NM), začal jsem právě u něj. V Ubuntu 10.10 již NM konečně dostal i cli rozhraní pro správu připojení z příkazové řádky, tak jsem začal se studiem manuálu. ...

Efektivní ovládání netbooku?

Po pořízení pidipočítače jsem samozřejmě zkoumal všechny ty netbook doplňky a úpravy Ubuntu, které mají usnadnit a zefektivnit používání těchto strojků. Je tu pár užitečných doplňků, ale pokud jde o dostupná komplexní netbook prostředí, došel jsem k závěru, že mě pouze omezují, místo aby mi přinesly výhody. Jedním z problémů je fakt, že nemám dotykový displej, dalším nevyspělost těchto řešení.  Všechny ty ikony jsou určitě fajn i pokud člověk používá touchpad, ovšem faktem je, že navigace pomocí klávesnice bývá ve většině případů rychlejší i pohodlnější. Poslední dílo Canonicalu, prostředí Unity, se mi koncepcí celkem líbí, snad se brzy dostane do použitelné formy, vzhledem k tomu, že se má stát příštím výchozím prostředím Ubuntu. Zatím je to jen pro masochisty. ...

Zvýraznění syntaxe Conky skriptů v Geditu - UPDATE 27.10.10

Při hrátkách s Conky se rozhodně hodí nějaké to barevné odlišení jednotlivých komponet skriptu, aby se člověk rychleji orientoval v té hromadě znaků. Skripty pro Conky jsou o dost méně přehledné, než u běžných programovacích jazyků a tak jsem se rozhodl, že si vyrobím vlastní definici barevného zvýraznění syntaxe pro textový editor Gedit, který k editaci skriptů používám. Pokud vás to zajímá, stáhněte si soubor z následujícího odkazu: ...

Nastavení "setrvačníku" touchpadu Synaptics

V Ubuntu 10.04 Lucid jsem si zvykl na to, že když přejedu prstem po scrollovací části touchpadu dostatečnou rychlostí a prst z něj opět zvednu, bude scrollování pokračovat automaticky dále, dokud ho nezastavím opětovným dotykem touchpadu. Jako když roztočíte kolečko myši s nekonečnou setrvačností - při pohybu po dlouhých webových stránkách se to moc hodí. Nedávno jsem přešel na RC verzi  Ubuntu 10.10 Maverick a přestalo to fungovat...

Spouštění grafických aplikací na vzdáleném počítači přes SSH

K tomuto tématu jsem se dostal tak, že jsem potřeboval přenášet ze vzdáleného počítače obraz z web kamery a protože jinak pro komunikaci s externími počítači používám převážně ssh, začal jsem manuálem tohoto programu. Nejsem žádným síťovým odborníkem, jen popíši, co používám a co mám vyzkoušeno. ...

Jak si přizpůsobit notifikační systém Ubuntu - Notify-OSD

Update 13.2.2011
Trochu toto téma shrnu, když už to používám v každém skriptu.
Notify-OSD se poprvé objevil v Ubuntu 9.04 Jaunty a nahrazuje notifikace grafického prostředí Gnome (koncepce počítá i s KDE, ale to je zatím mimo můj zájem). To jsou ty bubliny, které se tu a tam zobrazují vpravo nahoře a informují o různých událostech. Faktem je, že oproti původním Gnome notifikacím, je Notify-OSD graficky přitažlivější a modernější, ale oproti původnímu systému ztratil ten nový možnost jakéhokoliv přizpůsobení uživatelem. Je to zkrátka nedotažené a to zcela úmyslně, možnosti nastavení se zatím oficiálně neplánují...

Lenovo S10-3 a Ubuntu 10.04 - jak obejít nefunkčnosti

Zakoupil jsem minulý týden novou hračku a to netbook Lenovo IdeaPad S10-3 v tom nejzákladnějším provedení. Ihned jsem tam nainstaloval Ubuntu a následující text je pouze o funkčnosti v tomto operačním systému.
Mé dojmy jsou vesměs kladné, až na jednu zásadní věc a pár drobností. Největší slabinou je displej, ten je opravdu příšerný, na toto zvyklý nejsem. Nejspíš asi jako kterýkoli jiný v této cenové kategorii, ale nemohu moc srovnávat. Jde především o pozorovací úhly, tedy spíš jeden jediný úhel, protože jakýkoli jiný je nepoužitelný. Dost to namáhá oči, při každém posunutí hlavy, musíte patřičně naklonit displej a na nějaké koukání, kdy osa spojující obě oči není rovnoběžná s horizontální osou displeje můžete zapomenout, protože každé oko dostane úplně jiný obraz a nejméně jedno nepoužitelný. Také je displej dost pomalý v překreslování a samozřejmě odporně lesklý :) O něco méně mě trápí tlačítka touchpadu, která jsou z úsporných důvodů integrována přímo v samotné aktivní ploše. V praxi jsou neobyčejně tuhá a při použití se člověk (alespoň než si zvykne) neubrání tomu, že si při snaze o stisknutí tlačítka pohne s kurzorem - musíte opravdu mačkat hranu touchpadu. Nebo je raději moc nepoužívat. Scrollování pomocí dvou prstů a zoomování, jak to jde s originálními ovladači v předinstalovaných Windows 7 Starter, nefunguje. Vertikální scroll funguje podle očekávání, dá se v nastavení Ubuntu vypnout a zrovna tak se dá aktivovat scrolling horizontální. Jinak je toto Lenovo velmi příjemně tiché a vlastně jsem celkově dost spokojený :) ...

Svátkový applet pro Gnome Panel

Před nějakým časem jsem se začal věnovat vylepšování appletu do Gnome panelu, jehož vývoj započal již před lety Jan Nekvasil na Ubuntím fóru. Applet zobrazoval aktuální jmeniny a později Honza přidal i tooltip, který zobrazoval i další svátky na příštích pět dní, po najetí kurzoru myši nad jméno v panelu. Protože jsem se začínal učit Python a jeho využití spolu s grafickou knihovnou GTK, vzal jsem si svátkový applet jako takové pískoviště, kde jsem si zkoušel nové poznatky. Applet se mi líbil, ale scházelo mi třeba vyhledávání data svátků podle jména. Postupem času jsem si vymyslel dalších pár vylepšení a nakonec mě kolegové ze Slovenska přiměli udělat i slovenskou lokalizaci. Přidal jsem tedy tyto vlastnosti:

• Vyhledávání data jmenin. Okno vyhledávání se otevře kliknutím na aplet v panelu, nebo z kontextového menu. Není třeba používat diakritiku, ani rozlišovat velká a malá písmena.
• Vyhledávání data Velikonočního pondělí - příštího, i podle roku v rozsahu 1900 do 9999. Stačí zadat řetězec obsahující "velik", nebo "veľko" a případně přidat za mezeru rok, který vás zajímá.
• Možnost nastavit si otáčením kolečka myši nad appletem, na kolik dní dopředu se mají zobrazovat svátky v tooltipu, v rozsahu 1-30.
• Slovenská lokalizace s autodetekcí. Při změně lokalizace z menu appletu se automaticky ukládá nastavení.
• Kontextové menu - obsahuje mimo jiné seznam dnů pracovního klidu, Slovensko dodalo i další svátky.
• Uložení nastavení do GConf pro každou instanci appletu zvlášť - můžete mít v Panelu současně svátky slovenské i české.
• Podpora vertikálních panelů.

Download aktuální verze vždy zde: http://gdhnotes.blogspot.com/p/svatkovy-applet.html

Instalujte poklepáním na stažený soubor, pak kliknete pravým na Panel a zvolíte Přidat na panel.., kde vyberete Svátky, Sviatky, či Name-days, podle lokalizace vašeho systému.

Zachování rozmístění oken při přepínání mezi Metacity a Compizem

Compiz je okenní správce (wm), bez jehož možností se již těžko obejdu. Bohužel jeho integrace do systému stále není dokonalá a jsou situace, kdy je nezbytné se ho na chvíli zbavit, protože si nerozumí s některými, především celoobrazovkovými, aplikacemi, jako jsou například hry. Souvisí to mimo jiné i s dostupnou videopamětí - 256MiB je na Compiz s Full HD monitorem málo. Stačí otevřít VBox s podporou 3D, pár dalších oken a už si ani video v celoobrazovkovém režimu nepřehrajete. Zkrátka je potřeba Compiz občas vypnout a přepnout do Metacity, což je původní okenní správce Gnome. To by nebyla taková tragédie, ale je tu problém s nekompatibilitou správy desktopu těchto dvou wm, každý na to má vlastní pohled a tak se při přepnutí z jednoho do druhého sesypou všechna okna na první "plochu". ...

Shutdown/Suspend/Hibernate po nastavené době - tentokrát klikací - AKTUALIZOVÁNO 11.11.10

Před časem jsem napsal klikací/kolečkoidní verzi programu na automatické vypínání, či uspávání počítače po nastavené době, tak to konečně strčím i sem. Je to zatím velmi primitivní program, ale oproti bashové verzi nemusíte sundat ruku z myši od instalace, až ... po odistalaci.

Aktuální i starší verze jsou k mání zde:
http://gdhnotes.blogspot.com/p/shutdown-gtimer.html

Základní vlastnosti:

• po instalaci aplikaci najdete v menu Aplikace>Systémové nástroje>Shutdown GTimer 
• ovládání jak klávesnicí  (pohyb po tlačítkách kurzorovými klávesami, aktivace Enterem) , tak myší
• otáčením kolečka kdekoliv nad oknem aplikace přidáváte/ubíráte 10 minut z aktuálně nastaveného času
• držením pravého tlačítka myši, se při aplikaci předchozího bodu změní krok z 10 na 1 minutu pro jemnější nastavení
• čísla se dají zadávat i numerickými klávesami, kterými píšete české znaky, aniž byste museli přepínat klávesnici
• rozsah zadání je 0 - 9999 minut 
• odentrování času v zadávacím okénku spustí automaticky odpočet s vypnutím počítače, pro uspání stačí před stiskem Enteru stisknout "šipku dolů"
• po aktivaci odpočtu je jasně vidět, který režim je aktivovaný a vstupní pole ukazuje aktuální čas do vypnutí
• pokud se kdykoliv v průběhu odpočtu rozhodnete čas upravit, můžete tak učinit stejně, jako by odpočet neběžel - chcete-li přidat deset minut, stačí třeba nad oknem aplikace otočit kolečkem myši od sebe
• ikona v oznamovací oblasti indikuje zarudnutím běh odpočtu a v tooltipu, po najetí myši, ukazuje stav a zbývající dobu odpočtu. Kliknutím na ikonu je možno okno schovat a opět zobrazit, schovat se dá okno i klávesou Esc. Otáčením kolečka nad ikonou je možné nastavovat čas stejně, jako v hlavním okně (není podporováno v Ubuntu 8.04, u 8.10 nevím, v novějších systémech již vše funguje).
• GTimer umí zamknout obrazovku, takže bude po probuzení vyžadováno heslo uživatele - je možné vypnout odškrtnutím v okně timeru.
• pokud odpočet dosáhne času jedné minuty, upozorní na tuto skutečnost informační bublinou a blikáním ikony

Průběžně funkce doplňuji, jak je čas a nálada..

Související článek:
Automatické vypnutí/uspání počítače po nastavené době

Spouštění vlastních skriptů při bootu

Když je potřeba spustit nějaký ten skript při startu systému, vytvoříte si skript v adresáři /etc/init.d/ , třeba se jménem local a slinkujete ho s initem takto:

$ sudo update-rc.d local defaults 80

Podrobnosti zde:
https://help.ubuntu.com/community/RcLocalHowto

Jednoduché přepínání dvou monitorů na grafice Nvidia

Pokud máte dva monitory, nebo připojujete notebook k externímu monitoru, určitě se vám hodí nějaký rychlý způsob, jak přepínat jejich konfiguraci. Pokud používáte ATI Catalyst, nebo otevřené ovladače grafiky, můžete použít program xrandr (viz. můj novější článek), s ovladačem přímo od Nvidie jsem ale nepochodil. Nvidia-settings sice nabízí grafické rozhraní, ale pro přepnutí mezi monitory je třeba sedmkrát kliknout. To opravdu není zrovna pohodlné. Příkazový řádek sice nvidia-settings také poslouchá, ale opravdu jsem nepřišel na to, jak docílit jednoduchého přepnutí monitorů. Všiml si toho i Willem van Engen a protože není úplně neschopný, napsal si program Disper, který  jednoduše řeší všechny běžné požadavky na nastavení dvoumonitorového systému. Disper umí přepínat mezi jednotlivými monitory, zapnout rozšířený i kolonovaný režim, měnit rozlišení, škálování...

Simulace stisku (nejen) multimediálních kláves z příkazové řádky

Speciální tlačítka na klávesnicích, jimiž je možno ovládat přehrávání hudby, hlasitost, nebo spustit kalkulačku, ale i ovládat třeba jas displeje notebooku, jsou spravována přes službu acpi. Tato tlačítka často vůbec nezachytíte nástroji jako je xev, v lepším případě přečtete surová data lezoucí z klávesnice. Pokud není v kernelu podpora, tlačítka nefungují.

Když jsem před časem připojil k Ubuntu dálkové ovládání založené na lirc, začal jsem přemýšlet o tom, jak třeba na úrovni systému ovládat hlasitost, nebo přehrávání, tak jak to dělají ta multimediální tlačítka definovaná v nastavení klávesových zkratek v Gnome. Samozřejmě mě jako první napadlo, že budu systému posílat kódy těchto tlačítek jinou cestou a bude vyhráno. Myšlenka to byla dobrá, ale špatně jsem si vyložil jeden přepínač programu xvkbd, jehož pomocí jsem tlačítka posílal a tak jsem to pro neúspěch odložil. Nicméně, řešení je triviální a lze ho použít přinejmenším od Ubuntu 8.04 Hardy výše. ...

Gnome Activity Journal - Zeitgeist

Gnome Zeitgeist je služba, na které má být založena správa souborů  připravovaného Gnome 3.  Není to ovšem klasický souborový systém, jak si mnozí mysleli, Zeitgeist je démon, který buduje databázi, do níž loguje data o dokumentech, webových stránkách, emailech, konverzacích a aplikacích, se kterými uživatel pod Gnome pracuje, bez ohledu na jejich umístění. Zahrnuty by měly být i webové služby, jako Google Documents, či Flicker. Informace v této databázi mohou doplňovat a využívat další aplikace, které uživateli nabídnou jejich správu a třídění podle času, typu, relevance k jiným souborům a dalších kritérií s tím, že si je může oštítkovat, přidat záložku, či poznámky. Pokud přidáme možnosti Trackeru, který indexuje kompletní obsah disků a emailu, je možné mít komplexní nástroj, pro přístup k souborúm a jejich správu trochu jiným způsobem, než jsme zvyklí. A to má být v novém Gnome 3 zakomponováno. Mnozí se toho bojí, o klasický přístup k souborům ale určitě nepřijdeme a tento nový nástroj nabízí zajímavé možnosti. ...

Gloobus - nejen rychlý náhled souborů

Gloobus-Preview

Gloobus-Preview je rozšíření Gnome, které umožňuje rychlý náhled obsahu cca 40 formátů dokumentů, obrázků, videí, hudebních souborů, fontů,  atd. stiskem mezerníku, při procházení adresářů Nautilem, podobně, jako Quick Look v Mac OS X. Označíte soubor, stisknete mezerník a pokud ho Gloobus-Preview zná, ukáže jeho obsah. Pokud nezná, zobrazí jeho vlastnosti. Kurzorovými klávesami doprava, doleva je možné přecházet na další soubory z adresáře, opětovným stiskem mezerníku náhled zavřete. Gloobus-Preview umí i náhledy adresářů, kdy dostanete informaci, kolik místa adresář zabírá, včetně výpisu jeho obsahu. Je to rychlé, je to praktické. Od verze 0.4.2, přibyl funkční celoobrazovkový režim (aktivace myší, nebo klávesou F) a možnost otevřít soubor klasickým způsobem přímo z okna Gloobus-Preview. ...

Zobrazení velikosti souborů pod ikonami v Nautilu

Občas si pomyslím, že by nebylo od věci, kdyby ten, či onen program uměl to, či ono. A často je to tak, že to ten program skutečně umí, jen o tom nevím a moc to nehledám, nebo to neumí, ale časem ho to naučí a já to přehlédnu. Třeba proto, že má můj monitor moc velké body. Ale konec pindání, přejdu k věci. ...

Reálný uptime

Počítač restartuji pouze při aktualizacích kernelu a různých pokusech, jinak ho jen uspávám. Je to pohodlnější a, alespoň v případě mého stroje, je i spotřeba uspaného počítače stejná, jako vypnutého, či spíše naopak. Systém se tedy restartuje průměrně dvakrát do měsíce. Říkal jsem si, že by nebylo od věci, mít v Conky, krom klasického uptime, který zobrazuje celkový čas od bootu systému i čistý čas, po který je systém opravdu zapnutý. Google mi v tomto ohledu moc nepomohl, možná jsem se špatně ptal, tak jsem jedno triviální řešení napsal. ...

Conky 1.8.0 - konečně průhledné

Nedávno vyšla nová verze Conky, která přináší pár novinek a samozřejmě plno oprav. Mezi novinky, které budou zajímat nejednoho uživatele, patří podpora opravdové průhlednosti pozadí, takže se už nestane, že se vám pod Conky ztratí nějaká ikona. Pro využití této vlastnosti je potřeba mít nějakého kompozitního správce oken jako je Compiz, ale je možné povolit kompozit i v Metacity (příkazem gconftool-2 -s '/apps/metacity/general/compositing_manager' --type bool true). Dále přibyl objekt pro zobrazování předpovědi počasí až na pět dnů, možnost zakázání automatického znovunačtení konfiguračního souboru po jeho změně, Conky lze nově spouštět s přepínačem -p/--pause, takže je možné přímo nastavit zpoždění startu, což se hodí při automatickém spouštění po startu systému, kdy předčasný start Conky dělá neplechu a řešilo se to externím skriptem. Kompletní seznam novinek je na Wiki. 

Pokud si budete chtít nové Conky nainstalovat do staršího systému, nezbude vám asi v tuto chvíli, než kompilace ze zdrojového kódu. Koneckonců není to nic složitého a zvládne to každý. ...

Jak zjistit, které procesy zatěžují síť - NetHogs

Pokud je například potřeba zjistit, která aplikace právě způsobuje nepoužitelnost sítě a žere většinu přenosového pásma na úkor ostatních, pomůže program NetHogs, určený pro příkazovou řádku. NetHogs vypisuje seznam procesů, které využívají síť a řadí je podle množství přenesených dat. Statistiky se začnou sbírat po jeho spuštění a jak nějaký proces přenese po síti data, je zařazen do seznamu spolu s PID, vlastníkem procesu a odeslanými a přijatými daty. Instalace je klasická:

sudo apt-get install nethogs

Použití programu je velmi jednoduché, stačí ho spustit s právy roota v terminálu:

sudo nethogs

Program má i pár přepínačů, jako třeba -d, který umožňuje změnit interval pro obnovování výstupu na obrazovku a dále je možné určit monitorovaná síťová zařízení, může jich být více. Pokud zařízení nezadáte, monitoruje se eth0. Označení vašeho síťového zařízení můžete zjistit pomocí příkazu:

ip a

Záchrana fotografií z nečitelné paměťové karty

Paměťové karty ve fotoaparátech občas selžou, to se stává. Pokud jste pár tisíc kilometrů od domova, kam se každý týden nepodíváte a fotoaparát vám po nafocení několika desítek, stovek, nebo dokonce tisíců fotografií sdělí, že paměťová karta je poškozená, rozhodně to nepotěší, zvláště pokud je hlavím cílem cesty právě fotografie. Naštěstí je v mnoha případech na vině pouze špatný zápis na paměťovou kartu a poškození tabulky souborového systému. Tedy elektronika karty je vpořádku, nafocená data na kartě stále jsou, jen přístroj nemá k dispozici informace o tom, kde a jaké soubory se nacházejí. Podobně to bude, pokud si kartu omylem smažete. Pokud takovou kartu ve fotoaparátu nově zformátujete, bude pravděpodobně znovu fungovat, jenže nové snímky pak přepíší ty původní, o které takto přijdete. Je tedy třeba kartu odložit a počkat, až bude k dispozici počítač se čtečkou. ...

Automatické vypnutí/uspání počítače po nastavené době

Poslední aktualizace 26.5.2010 - vylepšena funkčnost, ošetřeny výjimky skriptu Shutdown-timer.

K pohodlnější, mocnější a uživatelsky přítulnější aplikaci pro vypínání, uspávání i vraždění napsané v Pythonu, se dostanete kliknutím na odkaz Shutdown GTimer v záhlaví této stránky.

Každý může někdy potřebovat vypnout, nebo uspat počítač až po určité době, kdy to nebude moct udělat sám. Třeba si pustíte večer film a máte v plánu u něj usnout. Když jsem před lety přešel z Windows XP na Ubuntu, začal jsem, jak  jsem byl zvyklý, hledat program, který by mi tuto možnost dal. Nic jsem nemohl najít, až jsem nakonec objevil jednu KDE aplikaci, která pod Gnome fungovala jen občas, jak měla náladu. Nakonec jsem přišel na to, proč takových aplikací moc není - vždyť tu přeci máme ten mocný příkazový řádek! ...

Magická klávesa SysRq

Jednou za čas (jako například dnes) se dostanu do situace, kdy X server přestane odpovídat, na klávesnici nereaguje a není jak ho shodit. Tedy vlastně je, máme tu přeci onu magickou klávesu SysRq, pomocí které můžeme požádat kernel, aby nám pomohl. Jenže jak vlastně byly ty kombinace...? Po půlroce, či roce, už se mi ty kombinace pletou, častěji je nepotřebuji. Tak si to dnes připomenu, zapíšu a třeba i konečně zpamatuju. ...

Konverze audio souborů přímo z Nautila

Nautilus podporuje začlenění externích skriptů do svého kontextového menu, to jsem tu již zmínil. Jedním takovým skriptem, který máme přímo v repozitářích Ubuntu je balík nautilus-script-audio-convert, který umožňuje převádět mezi sebou různé formáty audio souborů. Převádí konkrétně wav, ogg, mp3, mpc, flac, ape, aac (m4a) nebo wma do wav, ogg, mp3, mpc, flac, ape nebo aac. Umí také kopírovat id3 tagy, nebo je možné je při konverzi doplňovat ručně. ...

Jak obcházím nedostatky Rhythmboxu

Z nějakého nepochopitelného důvodu jsem si z hudebních přehrávačů nejvíce oblíbil Rhythmbox, přestože příliš nesplňuje mé požadavky. Neumí třeba procházet adresářovou strukturu, hudební data organizuje pouze podle ID tagů do vlastní kolekce. Jenže to máte pár výběrů, některé soubory nemají tagy, .. a je to pěkný bordel. Další nepříjemnou vlastností Rhythmoxu na mém systému je to, že často tuhne. Prostě najednou přestane hrát a reagovat. Je třeba ho zabít a nastartovat znovu. Naštěstí to nedělá častěji, než jednou za hodinu :)  (Edit: možná za to může funkce crossfade ve spojení s formátem wma. Opět ten problémový Microsoft.. :) ...

Jak zakázat Opeře ikonu v oznamovací oblasti

Update: Přinejmenším v Opeře 10.6 a novějších, přestal fungovat přepínač -notrayicon, ale ikonu lze vypnout v configu. Zadáte-li do adresního řádku:

opera:config

můžete konfigurovat, co chcete. Tray ikona je konkrétně zde:

opera:config#UserPrefs|ShowTrayIcon

Odškrtnete, odrolujete dolů na konec sekce a zvolíte Uložit/Save. Při příštím spuštění se již ikona neobjeví.

Používání historie v BASHi

Historie uchovává seznam spouštěných příkazových řádků a umožňuje jejich rychlé opakované použití. Standardně se uchovává 500 řádků pro jednu relaci (počet je v proměnné $HISTSIZE) a po jejím ukončení ukládá seznam do souboru určeném proměnnou $HISTFILE, jehož maximální velikost v řádcích definuje proměnná $HISTFILESIZE. Pokud budeme chtít tyto hodnoty trvale změnit, bude potřeba je definovat v konfiguračním souboru ~/.bash_profile, nebo ~/.bashrc. třeba takto:

export HISTSIZE=1000
export HISTFILESIZE=100000

Celý seznam historie od nejstarších po nejnovější, vypíše příkaz:

history

lépe

history | less

který umožní výpis stránkovat. Nebo lze použít jako parametr příkazu history počet posledních řádků, které se mají zobrazit:

history 20

Základní možností vyhledávání v historii je použití kurzorových kláves "nahoru" a "dolu", které listují seznamem historie. Zajímavější funkcí je ineraktivní vyhledávání, které se vyvolá klávesovou zkratkou Ctrl+R. Umožňuje psát řetězec, na jehož základě se historie okamžitě prohledává od nejnovějšího záznamu směrem k nejstaršímu a zobrazuje výsledek. Další sisk kombinace Ctrl+R vyhledá další výskyt zadaného řetězce. Pokud se zobrazil řádek, který hledáme, můžeme ho ihned spustit klávesou ENTER, popřípadě klávesou ESC (escape) ukončit vyhledávání s tím, že máme možnost nalezený řádek před spuštěním upravit. Pro zrušení vyhledávání a návrat na aktuální řádek slouží kombinace Ctrl+G.