Užitečná rozšíření pro Gnome Shell v Ubuntu 20.04

Nedávno jsem mé domácí Ubuntu 16.04 vyměnil za 20.04 a opět jsem musel řešit nějaká ta rozšíření, protože ačkoli Gnome Shell trochu pokročil a drobnými vylepšeními přispěl i Canonical po zavržení Unity a návratu ke Gnome, stále je v GS co vylepšovat a individuálně přizpůsobovat. Některá mnou dříve používaná rozšíření zmizela, nebo spíš nebyla aktualizována, ale naopak se objevilo i mnoho nových. A některá jsou sice funkční, jen autor neaktualizoval podporované verze GS v metadatech, takže se uživatelům skrývají, jako nekompatibilní. Opět jsem si něco dopsal a upravil sám.

RawTherapee - pár tipů ohledně použití demozaikovacích algorimů

RawTherapee je vynikající open source nástroj pro převod surových dat z fotoaparátu do obecného obrazového formátu, prostě pro zpracování "rawů". Oproti všem ostatním podobným aplikacím je pro mě od začátku velmi intuitivní a současně mi většinou dává i nejlepší výsledky s minimální námahou. Dnes bych se chtěl věnovat především problematice demozaikovacích algoritmů, protože RT jich pro snímače s Bayerovou maskou nabízí celou řadu a žádný není zcela univerzální. Je zásadní rozdíl mezi zpracováním krajinářské fotografie na ISO 100 a momentkou pořízenou na ISO 6400+ v tmavé místnosti. ...

Smem - paměť procesů v detailu

Minule jsem psal o tom, jak to cca chodí s pamětí v linuxovém systému, dnes tedy aplikace. Původce proporcionálního PSS patche do smaps kernelu napsal také aplikaci smem, která tato (tehdy nová) data umí zpracovat. Na oficiální verzi 1.5 v repozitářích Ubuntu nikdo nesáhl už hodně dlouho, takže novinky kernelu tam zdaleka nejsou zakomponovány, ale tohle bude především o tom, jak jsem smem upgradoval já. Samozřejmě jsem, jako vždy, přidal i naprosto zbytečné detaily, které využije málokdo, ale přišlo mi škoda to neumět. Budu rád, když otestujete a zkritizujete, případně mi doplníte nějakou tu informaci.

 

Počítání paměti procesů v Ubuntu

Občas se chci podívat, kolik místa dohromady zabírá aplikace, která neběží pouze v jednom procesu. Zejména webové prohlížeče dnes v RAM zabírají kvanta místa, ale protože již většina běží v mnoha procesech, není pomocí základních nástrojů na první pohled vidět, kolik paměti žerou jako celek. Když si to budete chtít spočítat, narazíte na to, že si musíte ujasnit, jaká data k tomu použijete a kde je vezmete, příkaz ps to nebude. Chtěl jsem top žebříček obsazení paměti podle příkazů, tedy posčítat dohromady procesy spuštěné stejným spustitelným souborem. Začal jsem původně psát jednoduchý skript v Bashi, pak začal zkoumat aplikaci smem, která oproti běžným nástrojům typu ps nabízí přesnější čísla a mnohem víc, nakonec jsem začal dopisovat samotný smem a přidal nejen požadovanou funkci tam. Při tom jsem si samozřejmě pár věcí ujasnil a zanechal stopu na GitHubu. V tomto zápisku to bude trocha teorie a příkazový řádek, v dalším samostatně smem, a jeho použítí, i třeba v conky. ...

Jak si přizpůsobit prompt a barvy v terminálu

Dnes něco, co jistě každý zná přinejmenším zběžně, ale jsou jisté detaily, které si můžeme upřesnit. Když spustíte terminál, zobrazí se vám výzva k zadání příkazu, tedy prompt. Prompt Bashe, který interpretuje zadané příkazy v terminálu Ubuntu, se v základu skládá ze jména uživatele, hostname, cesty k aktuálnímu pracovnímu adresáři a končí $, nebo # pro rozlišení terminálu běžného uživatele a roota. To ale není pevně dáno, jako prompt můžete zobrazovat i další užitečné informace, barvit je, spouštět příkazy, jejichž výstup se zobrazí, nebo ovlivní prompt, nebo provede nějakou jinou akci. Co si tam třeba dát hodiny, místo barvení promptu obarvit zadávané příkazy, či část promptu barvit podle návratové hodnoty předchozího spuštěného příkazu?

Skládání fotografií pro redukci šumu, prodloužení expozice, i vyprázdnění náměstí

Jak skládáním řady expozic dosáhnout technicky lepší fotografie a jak to zautomatizovat. V případech, kdy je málo světla a vy nemáte stativ, chcete-li vyfotit rušné místo bez lidí, nebo jen zvýšit dynamický rozsah snímku, nejen k tomu vám může pomoci skript pro skládání snímků, který jsem si napsal. Takové funkce jsou dnes zabudovány i v nejednom fotoaparátu, či mobilním telefonu, já vám ale samozřejmě ukážu, jak na to v Ubuntu, či jiné linuxové distribuci. Protože nemám moc času, tak to asi malinko odfláknu, ale leží mi tu základ už pomalu pět let..

Wayland a mapování tlačítek myši

Řekl jsem si, že vyzkouším konečně Gnome Shell na Wayland session, když už jsem nainstaloval Ubuntu 20.04 a tak jsem učinil. Hned jsem samozřejmě narazil s některými svými výtvory, které jsou založené na "průhlednosti" X11 a pod Waylandem nefungují. Tak jen pár poznámek kolem toho a možnosti mapování tlačítek myši. ...

GNOME Shell - restart po pádu s reaktivací rozšíření

GNOME Shell na mém Ubuntu 14.04 tu a tam padne. Většinou se automaticky restartuje, ale občas to nezvládne a zůstane padlý. Po aktualizaci Firefoxu na verzi 40 se to stávalo neustále, dokud jsem FF nezakázal HW akceleraci grafiky. Někdy se také při restartu rozhodne, že jeho pád způsobuje nějaké rozšíření a tak preventivně zakáže úplně všechna. Tu a tam restartovat GS ručně, případně si naklikat aktivaci potřebných rozšíření, jistě není takový problém, ale jediný stisk klávesové zkratky je bezpochyby příjemnějším řešením. Samozřejmě není od věci, aby se záloha seznamu aktivních rozšíření automaticky aktualizovala při změně. Tak jestli vás něco takového zajímá, můžete se kouknout na mé řešení.

GNOME Tweak Tool - oprava nefunkčního přidávání aplikací spouštěných po startu

Gnome Tweak Tool (v čské lokalizaci Vylaďovací nástroj) v GNOME 3.12 obsahuje drobnou chybku, která způsobuje nefunkčnost nástroje pro přidání aplikací spouštěných po startu. Ne že by to byla taková tragédie, stejně umožňuje přidat pouze aplikace, jež mají v systému desktopový spouštěč, tudíž vlastní skript tudy neprotlačíte, spouštěč si musíte vyrobit jinak a to už si rovnou dáte do ~/.config/autostart sami.

Nicméně nechat něco rozbitého, když je oprava tak jednoduchá, jako v tomto případě... Celý problém je o tom, že pythoní skript, který to má na svědomí, se snaží získat jméno uživatele (který skript spustil) cestou, která zrovna nefunguje. Nefunguje to na Ubuntu, stejně jako na Archu. Náprava tedy spočívá v tom, že se do kódu přidá jeden import a pro získání jména uživatele se použije jiný modul, jenž výsledek dá. ...

Logitech Performance Mouse MX v Ubuntu/GNOME

Pořídil jsem si začátkem tohoto roku, po šesti letech s myší Logitech MX1100, Logitech nový a zároveň starý, vyrábí se totiž již přes pět let. Vyvolenou se stala Performance Mouse MX. Nebyl to nejlepší nápad, který mě napad, ale když už ji mám, dám k dobru své postřehy ohledně funkce pod Ubuntu. Performance MX mě v několika drobnostech překvapila. Když pominu odporný chod hlavních tlačítek mého kusu, je to má první myš od Logitechu, která mi nepadne perfektně do ruky. Věnovat se chci ale především těm méně subjektivním objevům, jako že naklápění kolečka generuje mnohem víc eventů, než jsem čekal a jak přepínat DPI, kteréžto je to možné pouze softwarovou cestou. Hrál jsem si samozřejmě i s xbindkeys pro namapování extra tlačítek na užitečné funkce. ...

KODI (dříve XBMC) přestalo uspávat počítač

Tuhle jsem dělal nějaké větší aktualizace GNOME z repozitáře GNOME Teamu na Ubuntu 14.04 a KODI mi přestalo uspávat počítač, položka Suspend prostě zmizela i z jeho nabídky. Problém je to triviální, ale zákeřný.

Se závislostmi nějakého balíku se mi do systému dostal UPower, který se v minulosti staral o správu napájení, ale před nějakým časem (od Ubutnu 13.10) ho i s ConsolKitem nahradily služby systemd. KODI mu stále dává přednost, když ho v systému najde a do aktualizace prostředí to nebyl problém. Ten nastal až s novou verzí upower, kde byly některé jeho služby omezeny a je potřeba je řešit přes PolicyKit.

Tudíž nejjednodušším řešením je odinstalovat upower:

sudo apt-get purge upower

Jinak budete muset řešit nastavení PolicyKit.
http://kodi.wiki/view/HOW-TO:Suspend_and_wake_in_Ubuntu

Výchozí prohlížeč obrázků v Ubuntu/GNOME zobrazuje humus

Začal jsem po čase ve větším zpracovávat fotografie a tak jsem si všiml, že výchozí prohlížeč obrázků v GNOME zobrazuje stíny a celkový kontrast jinak, než jakákoli jiná aplikace, kterou pro zpracování a prohlížení fotografií používám, včetně webových prohlížečů. Ze stínů tahá na světlo všechen ten bordel, co má být zraku smrtelníka skryt a celkově ničí kontrast. Je to jinak prohlížeč milý, přítulný a výchozí, tak jsem hledal, co je s ním je špatně. A našel jsem další zákeřnou automatiku. ...

Trable s odstaňováním starých kernelů z Ubuntu

Problém, který se řeší stále dokola - aktualizace přinášejí další a další verze kernelu a ty se v systému hromadí a zabírají nemálo místa na disku, což je o to větší problém, pokud máte separátní malý oddíl na adresář /boot. Automatického odstraňování se vývojáři stále trochu bojí, protože si nikdy nemohou být stoprocentně jisti, které kernely uživatel opravdu nevyužívá. Výjimka potvrzuje plavidlo. V Ubuntu již chvíli máme alespoň možnost zbavovat se zmíněného nadbytku pomocí klasického apt-get autoremove, ta je ale značně sabotována grafickou nadstavbou. Tak se podíváme o čem to je.

Operuju, Operuju a najednou koukám, že už zase pitvám!

Nová Opera založená na Chromiu, se začátkem měsíce dočkala první stabilní linuxové verze (26) a tak jsem se po delší době podíval, co je nového a zda se náhodou nedostala do stavu, který by mě přiměl k tomu, abych ji opět přijal za svou a zahodil Firefox, kterým jsem počátkem roku nahradil Operu původní, šupito presto. Vývojáři se mohou víc soustředit na svá rozšíření, když jim základ vyrábí někdo jiný (tím nechci říct, že by taky nepřispívali), takže by bylo divné, kdyby Opera nenabízela něco navíc. Trochu tedy proberu nějaké ty rozdíly, které jsem objevil a také se budu věnovat instalaci, zprovoznění a nastavení toho nejdůležitějšího, například Flash playeru a H.264 kodeku pro HTML 5 video. Jak je mým zvykem, vydoloval jsem toho o něco víc, než jsem čekal. ...

Dlaždice v GNOME Shellu a Unity

Občas se hodí dát si dvě a více oken vedle sebe tak, aby byly vidět současně a zároveň se neplýtvalo místem. Dnešní desktopová prostředí většinou alespoň základní omezené možnosti pro uspořádání oken vedle sebe nabízejí, většinou roztažení jednotlivých oken na poloviny až čtvrtiny obrazovky. GNOME Shell patří ve výchozím stavu mezi nejslabší prostředí v tomto ohledu, sám umí pouze roztáhnout okna na levou a pravou polovinu, ale je k dispozici pár rozšíření, která jeho možnosti vylepší. Původně jsem tedy chtěl zmínit jen pár těchto rozšíření pro GS, ale když už jsem v tom, připomenu nejprve i možnosti Unity, resp. Compizu, které rozhodně nepatří mezi nejomezenější.